Jaromír Kohlíček: Demokracie není anarchie. EU se musí vrátit k selskému rozumu

Nadcházející evropské volby, institucionální reforma, nebo vztah EU a Ruska. To jsou témata, o kterých hovořila redakce EURACTIV.cz s europoslancem za KSČM Jaromírem Kohlíčkem.

Jaromír Kohlíček (KSČM, GUE-NGL) v roce 2016 nahradil v Evropském parlamentu Miloslava Randsdorfa. Je místopředsedou výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a členem delegace v parlamentním výboru pro přidružení EU-Ukrajina. Zabývá se především energetikou, sociálními otázkami a dopravou. 

Aspiroval jste na lídra kandidátky KSČM pro evropské volby. Jedničkou na kandidátce se ale nakonec stala Kateřina Konečná a Vy jste obsadil 17. místo. Očekával jste tento výsledek? 

Čekal jsem, že výsledek může být horší. Původní návrh totiž byl, že budu na 35. místě kandidátky. Takže 17. místo je pro mě lichotivé.

Podle prvních odhadů, by KSČM mohla v Evropském parlamentu získat 2 křesla. Stanovili jste si se spolustraníky cíl, kolika mandátů byste chtěli ideálně dosáhnout? 

Oficiálně jsme si cíl nestanovili. Nicméně když jdu do voleb, tak do nich jdu, abych vyhrál. Podle toho by měla vypadat i kampaň. To znamená, že musíme být vidět na sociálních sítích, musíme být vidět v terénu a když se koná jakákoliv akce, tak musíme mít snahu se jí zúčastnit.

Volební účast v evropských volbách byla v ČR velmi nízká. Podle statistik se eurovoleb účastní především pravicoví voliči. Jak byste jako člen levice motivoval voliče, aby přišli k volbám? Co byste jim vzkázal?

Já bych voličům řekl, že se v Evropském parlamentu schvaluje 86 % našich zákonů. Čili myšlenka, že neúčast ve volbách je potrestáním kandidujících, je velký omyl. Lidé, kteří nepřijdou k volbám tím vlastně umožní, aby ta malá část populace, která k volbám přijde, dostala místo svého jednoho hlasu pětkrát tolik. Rád bych jim také vzkázal, že chtějí-li něco ovlivnit, měli by přijít k volbám, vyjádřit svůj názor a také využít svých preferenčních hlasů, díky kterým není ani to poslední místo na kandidátce ztraceno. Voliči tak mohou zásadně zasáhnout do budoucího složení Evropského parlamentu.

Myslíte si, že letos bude volební účast v ČR vyšší?

Nejsem si jist, ale velmi rád bych viděl alespoň 30% účast. Jestliže se tak stane, tak to bude úspěch všech, kteří u voleb aktivně vystupují.

Jaký je „Váš“ program, co budete v kampani zdůrazňovat jako Jaromír Kohlíček? 

Mým heslem je: „Vždy jsem podporoval a budu podporovat většiny a pomáhat jim.“ Protože většina lidí vytváří HDP, většina lidí pracuje, vytváří něco užitečného pro ostatní a většina lidí náš stát, region či obec a také EU živí.

Mou prioritou je také řešení problémů a pomoc malým obcím. Obce totiž mají neskutečné problémy s naplňováním české i unijní legislativy. V této oblasti musí být ještě uděláno spoustu práce. Řešením může být například digitalizace administrativy a zlepšení poradenství. Proto často spolupracuji s ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem zemědělství.

Co se týče mé kampaně, tak ta už pomalu probíhá a vychází z toho, že už celkem vím, o čem je práce v Evropském parlamentu. To totiž neplatí pro nově zvolené europoslance. Praxe je taková, že trvá celé volební období, než se nový europoslanec zapracuje.

Jak hodnotíte předchozí volební období, mohl byste mi říct nějaké Vaše úspěchy? 

Moje období bylo poněkud zkrácené, já jsem se tím pádem nedostal k nějakým výrazným zprávám. Myslím si, že velkým úspěchem byla derogace pro práci lodníků vnitrozemských států. Byla to spíš náhoda, ale zachytil jsem signál a podařilo se mi zareagovat. To je totiž strašně důležité, abyste včas a rychle reagovali. V jiných momentech je ale naopak třeba spíše počkat. Jsem také velice rád, že se mi daří znovu do technické veřejnosti vnášet otázku vodíkového hospodářství na jedné straně a rozvoje hybridů na straně druhé. Také podporuji, a budu podporovat, rozvoj v oblasti železniční a lodní dopravy.

A jaké jsou Vaše neúspěchy? Existuje například něco, co se Vám nepodařilo prosadit?

Bohužel se mi nepodařilo prosadit, abychom udělali v železnici holding, tak jako to mají ve Francii, Rakousku a Německu a jako to připravují v Polsku. Česká republika v tomto poněkud zaspala.

Stanovil jste si nějaké cíle, budete-li zvolen? Něco, co byste třeba rád z minulého období dotáhl dokonce, nebo něco, co byste v dalším období rád začal? 

Chtěl bych pokračovat v energetické legislativě a chtěl bych přispět k tomu, aby řízení vysokonapěťových sítí bylo realizováno v rámci koordinace, a ne formou nařízení. V oblasti dopravy bych pak rád přispěl k tomu, aby certifikační agentury, které jsou v dopravě, ale i v dalších oborech, pokud možno více sloužily svému účelu a jejich služby nebyly tak drahé jako jsou dnes.

Unii hrozí, že se stane příliš komplikovaným systémem

V programu KSČM pro evropské volby požadujete zásadní institucionální reformu EU. Jak by tedy vypadala EU po této reformě? 

Některé věci by se měly nechávat více na národních státech a jiné věci, například společná zemědělská politika, by měly být skutečně společné. Také bychom se měli vrátit k původním plánům Schengenského prostoru. To znamená sice odstranění vnitřních hranic v EU, ale naopak ustavení vnější hranice, která by neumožňovala, aby přes ni volně přecházely miliony lidí, což se stalo předloni. Musíme si rovněž uvědomit, že EU je vysoce liberální projekt, ve kterém je zdůrazňováno, že člověk, podniky a instituce mají nějaká práva, ale už není takový důraz kladen na povinnosti těchto subjektů. Dnes je ve společnosti bohužel taková atmosféra, ve které si lidé pletou demokracii s anarchií. Totéž mnohdy platí i pro unijní instituce. Požadujeme tedy, abychom se v rámci EU vrátili k racionálnímu selskému rozumu.

Spíše než technickou proměnu institucionální struktury EU tedy požadujete navrácení kompetencí členským státům v některých oblastech? 

Oblasti, které je zbytečné koncentrovat, by měly zůstat na koordinační bázi. Spolupráce by se naopak měla posílit například v sociální dimenzi. Je naprosto asociální, že v Německu pobírá zaměstnanec, který pracuje na stejném stroji a má stejnou kvalifikaci jako zaměstnanec v ČR, třikrát vyšší mzdu. Čechům by se nemělo vyplácet dojíždět za prací do Německa, mzdy by měly být v EU vyrovnanější.

Když jsme u otázky vyrovnávání mezd, jaký je Váš názor na směrnici o vysílání pracovníků, která by například českým řidičům vyslaným pracovně do zahraničí zajišťovala stejnou mzdu, jakou mají tamní řidiči?

Věc je složitější, než se jeví na první pohled. My máme jinou strukturu mzdy řidičů, kteří jsou vyslání do zahraničí. Čeští řidiči mají totiž poměrně vysoké diety oproti řidičům ze západních zemí. Takže musíme brát v potaz nejen mzdu, ale souhrnnou platbu, kterou řidič pobírá. Tato platba by ale měla být vyrovnaná.

Vraťme se zpátky k programu KSČM. Uvádíte v něm, že chcete v EU prosadit opětovné posílení role národních parlamentů. Jak by takové posílení vypadalo? 

Národní parlamenty dostaly už před léty možnost vyjádřit se do několika týdnů k nové legislativě. Tahle věc se ale moc neuchytila, protože legislativní smršť je tak velká, že parlamenty členských států na novou legislativu reálně nezareagují. Čili bylo by dobré neřešit na úrovni EU každý detail a nechat některé věci skutečně na koordinační bázi.

Měli bychom se tedy vyvarovat tomu, aby se EU stala příliš komplikovaným systémem, k čemuž bohužel spěje. Komplikované systémy totiž postupem času dodýchají, takže musíme pečlivě zvážit, co je skutečně potřeba řešit na unijní úrovni, a co už ne. Klasickým příkladem je Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA). Tato agentura je sice výborná věc, ale její služby jsou tak drahé, že se stává kontraproduktivní, což ve výsledku brzdí vývoj letecké dopravní techniky v řadě oblastí.

V minulém roce byl představen návrh o rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou na některé oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, aby se EU stala akceschopnější. Je to podle Vás ta správná cesta?

Já si myslím, že je to nesmysl, protože každá země EU má v této oblasti svoje specifické zájmy. Zahraniční politika by měla být koordinovaná, nikoliv unifikovaná. V jiných politikách ale rozšiřování hlasování kvalifikovanou většinou smysl dává. Jedná se o některé oblasti zdanění či sociální politiky, například sociální zabezpečení či minimální důchody. V těchto oblastech bychom si měli stanovit nějaké minimální standardy a postupně je v rámci Unie sbližovat.

Menšiny jako bezpečnostní rizika

Evropská unie má za sebou několik krizí, ať už migrační nebo třeba brexit. Co bude podle Vás klíčové pro její budoucnost? 

Myslím si, že je strašně důležité, abychom byli schopni povýšit sociální rozměr Unie. Abychom rozpracovali koncept povinností vůči společnosti, a nikoli jen práv. Ať už se týkají jednotlivců nebo skupin. A dále, abychom daleko více podporovali to, co potřebuje většina naší společnosti. Existují tady skupiny menšin, které jsou systematicky preferovány a které společnost rozkládají. Ať už jsou to různě formulované menšiny, nebo jsou to různá společenství migrantů, která se neintegrují do společnosti, do které přišly. To je velký bezpečnostní i sociální problém pro budoucnost rozvoje společnosti.

Jak se podle Vás Evropská unie vypořádala s těmito krizovými událostmi? 

V otázce migrační krize byl postup Unie nedostatečný, pomalý a dodnes není dokončen. Všechna nařízení Dublin byla naprosto nesmyslná a místo toho, abychom jasně stanovili, že máme nějaké podmínky pro lidi, kteří přicházejí do Evropské unie, tak jsme vstřícní a tolerujeme například mnohoženství. To je cesta špatným směrem, ustupujeme tak od tradiční evropské civilizace. Zdůrazňujeme práva přicházejících menšin, ale opomíjíme jejich povinnosti. Může se stát, že na základě těchto chyb budou získávat na síle populistické strany.

V případě brexitu jsou technické otázky snadno řešitelné a jsou víceméně vyřešeny.  Michel Barnier, hlavní vyjednavač Unie pro brexit, je jeden z mála vynikajících státníků, které znám. Když jsem se dozvěděl, že právě on se stane hlavním brexitovým vyjednavačem, tak jsem si pomyslel, že je to správná volba a Britové to budou mít velice těžké.

Někteří politici a odborníci se obávají, že populistické strany po květnových evropských volbách ještě více posílí. Jste stejného názoru? Co by to z Vašeho pohledu znamenalo pro EP?

Ano, ta tendence posilování populistických stran už je tady dlouhodobě. To jsou Noví Finové na severu, to je Geert Wilders, Marine Le Pen a další. Samozřejmě je to podloženo tím, že tradiční politické strany nereagují na obrovské problémy, které tady vznikají. To způsobuje pseudopolitická korektnost, která nám brání, abychom reálné problémy vnímali. Tento celoevropský trend není dobrý pro demokracii a struktura Evropského parlamentu tím bude nesporně ovlivněna. Navíc, spousta lidí z toho je otrávená a nepřijde k volbám.

Na závěr jedna aktuální otázka. Rada EU se shodla na rozšíření sankcí vůči Rusům, kteří figurovali v zadržení ukrajinských lodí. Jak byste hodnotil vztah EU a Ruska?

Ten vztah je ambivalentní a se sankcemi vůči Rusku nesouhlasím. Zaprvé, řada států Unie potřebuje ruský trh, protože z něj dováží suroviny a vyváží tam výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Doposud kvůli sankcím přišli Francouzi o část odbytu svých sýrů, Poláci o svůj trh s jablky a Němci o část trhu se spotřebním zbožím. Tato sankční politika je kontraproduktivní, protože se snižuje objem obchodu mezi Unií a Ruskem, ale Rusko tím netrpí. Rusové si sankce naopak chválí, stali se totiž největším vývozcem zrna, začali vyvážet potraviny, ačkoli je předtím masově dováželi. V současné době se v Rusku také začala výrazně rozvíjet výroba spotřebního zboží, které bylo dříve dováženo.

Zdroj