Evropská unie se potácí ve vážné krizi. Ta je způsobena rozkolem se Spojenými státy a nejistou budoucností NATO. Jedna část vládnoucí politické elity chce Severoatlantickou alianci zachovat, druhá se snaží o vytvoření evropské armády.
Opadající migrační vlna z minulých let vystavila zvýšenému tlaku zejména hraniční státy EU jako je Itálie a Řecko. Bohužel, EU nebyla schopna reagovat včas, přišla jen s kvótami, které nic neřešily a přispěla tak k humanitární krizi, ze které nejvíce profitovali pašeráci lidí.
Nadále pokračující ekonomická stagnace jen posiluje bezradnost, se kterou se EU potýká. Dosavadní neoliberální model, postavení na tzv. fiskální disciplíně, tedy na snižování veřejných výdajů a politice škrtů, selhává. Další hospodářská krize je strašák, na který nechce nikdo myslet, protože vládci současné Evropy a jejich poradci vůbec netuší, co by v takovém případě měli dělat.
Do třetice je tu klimatická změna. Ta se projevuje nejen extrémními výkyvy počasí, ale také posouváním přírodních pásů, které z dříve úrodných oblastí dělají vyprahlé pouště. Dochází k úbytku pitné vody, živočišných druhů, tající ledovce mění směr oceánských proudů, což opět ovlivňuje podnebí. Zkrátka klimatický chaos přichází. Na tuto existenční krizi lidstva se musíme připravit a to tím, že přestaneme používat zastaralé technologické postupy a technologie. Musíme okamžitě přijít se systémovou změnou naší ekonomiky, která bude postavena na bezuhlíkatých technologiích, ochraně pitné vody a úrodné půdě.
Celou škálu těchto a dalších problémů EU řešit neumí, nebo k nim svojí špatnou hospodářskou, sociální či zahraniční politikou dokonce nemalým dílem přispívá.
Politické instituce Evropské unie jsou stále větším počtem Evropanů považovány za nelegitimní. Tento proces je karikaturou evropské integrace a nelze ho podporovat. Život lidí v Evropě i občané Evropské unie jsou přednější než zisky bank a korporací!
Evropská unie potřebuje radikální změnu. Podbízení se oligarchům a zástupcům mocných společností musí nahradit demokratické rozhodování na všech úrovních Unie, počínaje těmi nejnižšími. Je nutné respektovat rozdílnost názorů jednotlivců, regionů, a především členských států Evropské unie a trpělivě, demokraticky nacházet řešení rozporných stanovisek, která by byla přínosem pro další vývoj. V této pestrosti není nedostatek, ale naopak přednost Unie. Brexit je pro Evropskou unii a hlavně občany nevolenou Evropskou komisi v čele s předsedou Junckerem, posledním varováním od občanů, které nechápe a stále se opíjí svou mocí.
Technologický pokrok musí pomáhat zkvalitnění života všech, ne pouze „horních deseti tisíc“. Už dnes můžeme při spravedlivějším rozdělení zisku dopřát poctivě pracujícím lidem více volného času a zároveň vyšší mzdy, kvalitnější vzdělání, zdravotnictví atd. Sociální rozdíly jsou v Evropské unii obrovské, ale ceny zboží a služeb srovnatelné. Chudoba, nezaměstnanost a bezdomovectví nesmějí mít v Evropě 21. století místo.
Evropská unie potřebuje osobnosti. Politiky, kteří jsou schopni vyvést ji z marasmu, přinést naději a víru v budoucnost. Korupčníci, šedé myši, zákulisní pleticháři či bezskrupulózní kariéristé, kteří Evropskou unii stahují ke dnu a okrádají slušné občany, už musí definitivně skončit. V Evropském parlamentu potřebuje Unie zastupitele, kteří budou prosazovat nové přístupy a nesmlouvavě pranýřovat chyby, korupci a podbízení se mocným.
Je nezbytné zastavit propojování Evropské unie a NATO, stejně jako vytváření evropské intervenční armády. Ke svému rozvoji potřebuje Evropa mír. Transatlantické harašení zbraněmi musí vystřídat celoevropská, euroasijská a celosvětová ekonomická spolupráce a odzbrojovací proces.
Volby v roce 2019 jsou velkou a zřejmě poslední šancí pro prosazení jiné Evropy – Evropy míru a spolupráce. Pro vytvoření Evropské unie, která bude patřit jejím občanům, ne nadnárodním korporacím a úzké skupině miliardářů. Kandidáti KSČM půjdou tvrdě za prosazením jiné, lepší, Evropy v zájmu lidí. I v minulosti dokázali, že to umí. Projekt Evropské unie musíme demokratizovat a socializovat.
Volební program ke stažení v PDF
Dnes je bohužel zcela běžné, že v různých částech Evropy koupíte potraviny pod stejným názvem a od stejných výrobců, ale chuťově i kvalitativně zásadně odlišné. Stačí si vzpomenout na rybí prsty, které měly o 14% méně masa, než ty ze západu, nebo na prací prášek Persil, který měl v německé verzi o 20% více účinné prací látky.
Obyvatelé příhraničních měst a obcí u nás z těchto důvodů raději jezdí za nákupy do Německa nebo Rakouska, do vnitrozemí dovážejí kvalitnější zboží speciální e-shopy. Tuto praxi dvojí kvality nejen u potravin zásadně odmítáme a trváme na tom, že nechceme být odbytištěm nekvalitních šuntů.
Euro je dnes především nástrojem mocných zemí. Zásadně proto odmítáme přijmout euro, pokud nedojde k demokratizaci Evropské centrální banky a další debatě o tom, jak má měnová politika vypadat. Chceme položit důraz na hospodářskou soudržnost, vyrovnávání regionů a trvale udržitelný rozvoj. Do té doby je přijetí eura naprosto nemyslitelné. A to především s ohledem na vysoké riziko ztráty zbylé ekonomické a politické suverenity, která se nedá vyvážit nejistými výhodami pro byznys. Chování tzv. euroskupiny vůči Řecku je nám dostatečnou výstrahou.
Požadujeme posílení pozice občana, odstranění demokratického deficitu
v orgánech EU, omezování vlivu lobbistů a podporu prvků přímé
demokracie. V současné době je Evropský parlament bezzubý a nemůže
účinně zasahovat do rozhodnutí Evropské komise. Navrhujeme, aby mohl
vetovat její směrnice, aby se stal pojistkou proti zákulisnímu jednání
Evropské rady, a aby jednání Evropské rady byla veřejná a snadno a
srozumitelně dostupná. Odmítáme byrokratickou hatmatilku.
Podporujeme např. posílení pozice Evropské občanské iniciativy (ECI),
která umožňuje občanům vyzvat Evropskou komisi, aby vypracovala konkrétní
legislativní návrh na nějaké opatření, nebo od nějaké politiky
ustoupila.
Daňové ráje jsou místa, kam si superboháči a nadnárodní korporace umisťují svá sídla, aby nemuseli platit daně. Podle umírněných odhadů Evropského parlamentu tím EU přichází o 1,7 bilionu korun ročně. Tyto prostředky ale vznikají na území Evropy, kde společnosti podnikají a vydělávají. Chceme zastavit toto pohrdání obyčejnými lidmi a vysávání zemí. Navrhujeme systém černých listin pro společnosti, které neplatí daně, veřejný registr vlastníků firem, povinnost hlásit zisk podle země, ve které vznikl, povinnost danit v zemi vzniku zisku a také tresty pro banky a instituce, které pomáhají svým klientům s tímto druhem nekalé činnosti.
Zásadně odmítáme militarizaci Evropy, harašení zbraněmi a zapojování se do vojenských dobrodružství v rozporu s mezinárodním právem. Odmítáme zřízení tzv. Evropského obranného fondu, který je jen krycím názvem pro tunel, kterým potečou veřejné peníze evropským zbrojařům. V období 2021–2027 má být jeho rozpočet více než 300 miliard korun. Je tak jasné, že tyto prostředky budou chybět v civilních kapitolách evropského rozpočtu. Místo vývoje nových zbraní se má EU soustředit na mírovou, suverénní politiku všech azimutů a posilování hospodářské a sociální soudržnosti.
Pracujeme poctivě, stále ještě platí „zlaté české ruce“, i když posledních 30 let vlády likvidují, co se dá. Naše práce je silně podhodnocena. Odměny za stejnou práci jsou až třikrát nižší než v sousedním Německu. Přitom bez naší práce by řada zahraničních společností nebohatla tak, jak bohatne. Špatná hospodářská politika z nás udělala pouhou montovnu. Na úrodné černozemi rostou sklady, málo se investuje do rozvoje technologií. Je nutné ukončit koloniální postavení našich zaměstnanců. Za stejnou práci musí dostávat stejnou mzdu, protože jedině sociálně soudržná Evropa může být skutečně demokratická. Plně podporujeme nejvyšší evropské standardy ochrany pracujících, družstevní podnikání, inovace a moderní podniky s vysokou mírou společenské prospěšnosti.
Evropa musí začít řešit sociální nespravedlnosti na svém území. Chceme prosazovat evropskou minimální mzdu, jako neoddiskutovatelný sociální a kulturní základ pro důstojnou práci napříč Evropou. Ať už budou lidé žít a pracovat kdekoli, musí mít jistotu, že za svou práci dostanou důstojnou odměnu. Bojujeme proti pracující chudobě.
Mnozí představitelé České republiky odsouhlasí slepě vše, co
z Bruselu přijde. Potvrdilo se to už při vyjednávání vstupních podmínek
a výjimek, potvrzuje se to i dnes. Chceme, aby se Česká republika hlasitěji
zasadila o proměnu Evropské unie. Rozhodnutí a plány na to, jak dále
s EU, musí být předmětem veřejné debaty. Kroky orgánů EU mají být
jasně a srozumitelně prezentovány. V Evropské unii musí opět vládnout
lidová suverenita, ne moc technokratů a nikým nevolených expertů, kteří
řeší, že příliš zakřivené banány patří do horší jakostní
třídy.
Stavíme se zásadně proti prohlubování integrace bez posilování demokratických institucí. Chceme výrazné posílení pravomocí Evropského parlamentu, aby se stal plnoprávným partnerem pro Evropskou radu. Navrhujeme vyvolat jednání a celkové revize všech smluv o Evropské unii tak, aby se EU přiblížila občanům, přestala být nástrojem nadnárodních korporací a plnila svou mírovou roli.
Odmítáme jakékoli cenzurní zásahy do svobodného přístupu k informacím. Nechceme ani evropský dohledový úřad, který by nám říkal, co jsou správné a co špatné názory, ani privatizaci přístupu k informacím. Proto podporujeme tzv. síťovou neutralitu. Podporujeme také projekty mediálního a digitálního vzdělávání, aby svět internetu a sociálních sítí byl srozumitelný všem. Lidé musí vědět, jaká data, komu a za jakých podmínek poskytují, a že mají právo to nedělat.
Klimatická změna dopadá na celý svět. Extrémní sucha, bleskové povodně, mizení úrodné půdy a pitné vody. Máme několik let na celkovou změnu produkce v průmyslu, v dopravě i v energetice. Budeme podporovat vznik ekologických, udržitelných pracovních míst, zavádění moderních bezuhlíkových technologií, ochranu vody a půdy. Chceme celoevropský plán na boj s klimatickou změnou.
Současná obchodní politika EU jde vstříc nadnárodním korporacím. Smlouvy o volném obchodu obsahují ustanovení, která umožňují, aby tyto korporace žalovaly státy za to, že chtějí chránit zdraví svých občanů, zvyšovat mzdy, nebo chránit přírodu. Evropská komise chce dokonce vytvořit nadnárodní soudní tribunál, který by byl trvalým orgánem a umožňoval žaloby na všechny státy světa. Jsme jednoznačně proti a chceme, aby lidé mohli volit politiky, kteří nebudou mít svázané ruce z obavy před miliardovými žalobami. Podporujeme závazná pravidla pro nadnárodní korporace a jejich povinnou bdělost ve výběru a spolupráci se subdodavateli.
Finanční krizi z roku 2008 zaplatili ti, kdo ji nezavinili – obyčejní občané. Naopak řada manažerů bank získala zlaté padáky a státní podporu. Finanční sektor se musí zkrotit. Jsme pro evropskou daň na spekulativní kapitál. Rovněž podporujeme sektorové daně v oblastech finančnictví a telekomunikací. Chceme zastavit navyšování peněz tekoucí zbrojnímu průmyslu z veřejných financí a chceme, aby byly zbrojní programy převedeny na programy na ochranu obyvatel.
Chceme důstojné stáří pro všechny. Budeme podporovat vznik evropského důchodového programu, který zajistí důstojné stáří i sdílení zkušeností předchozích generací. Chceme, aby se od sebe lidé různých generací navzájem učili a sdíleli své zkušenosti. Zároveň zásadně odmítáme, aby se zvyšoval věk odchodu do důchodu.
EU trpí zoufalou zahraniční politikou. Je postavena na politice dvojího metru. To odmítáme. Chceme posílit vliv Evropského parlamentu na zahraniční politiku EU a prosazovat otevřenou diplomacii, jejímž cílem bude prosazování hospodářské spolupráce a lidských práv, včetně těch sociálních. Diplomatická řešení musí mít přednost před všemi formami sankcí. To je nejlepší způsob, jak předcházet konfliktům. Odmítáme ale vývoz zbraní do válečných oblastí a podporujeme zbrojní embarga (např. u Saudské Arábie).