Klimatická léčba – název pochází z řeckého klima (podnebí) a therapeia (léčba). Je založená na mechanismu vyloučení škodlivých klimatických vlivů a na přítomnosti specifických faktorů prostředí působících příznivě na léčebný proces a zvyšování obranyschopnosti organismu. Klimatickou léčbu u dětí, spojenou s dalšími balneoterapeutickými postupy z oblasti fyzikální terapie, pohybové a dechové rehabilitace, realizují dětské odborné léčebny respiračních (dýchacích) nemocí. V současnosti funguje v ČR šest dětských odborných léčeben respiračních nemocí – mezi nimi Dětská léčebna v Bukovanech poskytující péči pacientům s opakovanými a chronickými nemocemi dýchacích cest, alergikům – zejména astmatikům – a dalším nemocným podle indikačního seznamu ve věkové skupině 1–18 let.
Dle statistických zjištění je v současnosti na světě cca 150 milionů astmatiků, zejména v průmyslově rozvinutých zemích. Lze tedy oprávněně považovat průduškové astma za civilizační nemoc. Podle údajů ÚZIS (Ústavu zdravotnických informací a statistiky) stoupl v ČR v průběhu posledních 18 let počet dispenzarizovaných (sledovaných) s chronickými respiračními nemocemi ve věku 0–14 let téměř na trojnásobek, ve věku 15–19 let téměř na pětinásobek, přičemž počet dispenzarizovaných s astmatem stoupl u dětí od 0 do 14 let na více než šestinásobek a u dorostu od 15 do 19 let na téměř desetinásobek
Klimatická léčba má zásadní, bohužel dlouhodobě nedoceněnou roli v léčení chronických respiračních onemocnění, a tedy i bronchiálního astmatu. Tomu neodpovídá paralelní vzestup poskytování klimatické léčby kvůli nedostatečné informovanosti veřejnosti, zdravotnické i nezdravotnické i z důvodu nezájmu těch, kteří mají informovat o jejím významu. Jak jinak si vysvětlit, že zmíněné léčebny mají nedostatek pacientů v období, kdy to děti nejvíce potřebují – v jarních měsících, kdy pylová sezona nejvíce zatěžuje organismus pacientů a v podzimním období, kdy inverze působí stejně negativně. Naopak o prázdninách slouží léčebny v mnoha případech jako dětský tábor, kam rodiče děti odkládají.
Umístění dítěte do odborné léčebny navrhuje ošetřující lékař, případně příslušný odborník – alergolog, imunolog. Návrh musí schválit zdravotní pojišťovna pacienta. Bohužel se často stává, že ošetřující lékař není tou hlavní osobou, která rozhoduje o léčení pacienta, ale svoji odpovědnost přenáší na rodiče, kteří, v drtivém případě jako laici nebo internetoví znalci, rozhodují o budoucím zdravotním stavu dítěte. Je všeobecně známo, že ve věku do 14 let pacienta lze vhodnou léčbou zmírnit následky v dospělosti, a tím i celoživotně snížit náklady na léčení pacienta.
Na závěr je nutné říci, že léčebný pobyt je hrazen v plném rozsahu ze zdravotního pojištění, a u dětí do šesti let, nebo v odůvodněných případech, je hrazen i pobyt doprovodu.
